Malo fucktografijě (Berner Zeitung iliVi
Medvedgrackě novině):
Leta 1970. bilo je v S(CH)vicarske 16 300 muslimânov, denes je jě oko 400 iladi.
Od 1990. do 2000. (zâjni popis stanovnikov) sě broj muslimânov vudvostručil.
Docent Samuel-Martin
Behloul (Uni Luzern) misli da sě od 2000. do 2010. broj muslimânov nabu pâk vudvostručil i to z jene strane zbogradi postroženoga postupka nijovoga doselâvajna i z drugě strane radi nijově prilagodbě ovdašnem prilikam (misli sě prvenstveno na nijov natalitét, teri bi sě, mislě eksperti, polehko trebal kretati vu smeru CH proseka).
Pretežito balkanski muslimâni56 % muslimânov v CH su
(Frajno)kosovski Albânci i Bošnâki.
20 % muslimânov je z Tur
(opôl)skě, 4 % ze
Zâgreba Magreba, 3 % z Libanona i 15 % z crně Afrikě.
V nemačkomu tâlu Švicarskě su pretežno
(lak)muslimâni z Tur(opôl)ske i z bivšě Jugoslavijě, v francuskomu tâlu CH su vekšinum Arabi z severně Afrikě i z bliskoga istoka, dok vu taljanski govorečomu Ticinu (Tessinu) ima samo malo muslimânov.
Samo 10 do 15 postoPrema ekspertu za islam Andreasu
Tungeru-Zanetti-ju prakticéraju nâročito muslimâni z Balkâna „prilagođeni“, vumereni islam i rétko su fundamentalistički nas-trojeni (i ras-trojeni).
Behloul polazi od toga da jě od muslimânov teri žive v CH ne 95 % bez-za-z(e)leno (bezazleno), a samo 5 %
(daklem oko 20 000) morebitno nagijně fundamentalizmu. Velika vekšina jě, kak i pri drugem religijam, laicistički orijent-Irana. Samo 10-15 % jě redovno ide v đamiju.
Dvé migrâciskě fâzěTek pri koncu 40-te lét prěšloga stôletja došli su prvi Tur(opôl)ci v CH.
Občenito sě razlikuju dvé migrâciskě fâzě.
Prva jě počela v četrtomu frtâlu 20. stôletja i oznâčava sě kak migrâcija mûžov. Vrbovani od CH-privredě došli su na privremeni posel z nakânum da sě iza privremenoga boravka vrnu domôm.
80-te i 90-te lét počela jě druga migrâciska fâza: Tur
(opôl)ci, Bošnâki i Albanci
(Zorani; tal. alba =zora) zimlu/dobivaju stâlni boravek i dovlâčě sve žěně i decu v CH. Tek ûnda počimlě potreba muslimânov da sě organizéraju i da prakticéraju svû religiju v odgovarajûčomu prostoru. To su na početku bilě obrtničkě i industriskě zgradě, a zâjne lét su délaně i đamijě.
Vunatoč toga
v CH su samo četiri đamijě z minareti(Žene-va
(n), Winterthur
(opole), Wangen pri Oltenu, Turicum
(Zürich)).
Vu medvremenu jě v Švicarske oko 180 muslimânske bogomolji, vekšinum nûter kulturne centrov skup z drugemi delatnosti (zestanki, savetovâjna, pripomoč, omladinskě grupě).
Té centri su vekšinum jâko povezani z zemlûm porékla. Nâročito su dobro organizérani bosanski muslimâni.
Zvir / Kârta Švicarskě Kojnfeder(er)âcijě z vucrtanemi bogomoljami
(alahomoljami) albanske i bošnačke muslimânov
(vidi sě de su smešteně vukupno četiri đamijě terě imaju minarâtě)
http://www.tagesanzeiger.ch/mobile/schweiz/standard/Geringere-Zuwanderung-von-Muslimen/s/11111008/index.html